Menora

Menora titanských rozměrů v opatské bazilice na Starém Brně. Foto Jan Sapák 2018

Menora (מנורה) je ústředním rituálním předmětem židovského náboženství. Je to sedmiramenný svícen s mnoha symbolickými významy a výklady. Nemůže chybět v žádné synagoze ani zbožné židovské domácnosti. Stal se státním znakem státu Izrael. Velký pomník připomínající menoru se tyčí před izraelským parlamentem (Knessetem). Menora vlečená římskými uchvatiteli symbolizuje porobu a porážku židovského národa na reliéfu Titova triumfálního oblouku v Římě. Původ Menory je velmi starý, zmínky o ní najdeme již v Tóře, knize Exodus (Vele Šemot) 23:31-40. Menora je tedy těsně a nerozpojitelně vázána se židovstvím i židovským náboženstvím. Její první umístění spadá do dávných dob. Byla přítomna ve Stanu úmluvy, ještě před vybudováním prvního kamenného chrámu. Jeden z nejčastějších výkladů její symboliky je, že připomíná a připodobňuje hořící keř, v jehož podobě se zjevil Bůh Izraelitům při jejich bloudění po útěku z Egypta.

O to překvapivější je, že jednou z největších menor na světě je sedmiramenný svícen stojící v příčné lodi opatské Baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Menora v katolickém kostele. Ve středověku a nejenom tehdy byly tyto dvě konfese v nesmiřitelné polaritě. Není to sice jediný příklad (o něco menší menora je v milánském dómu), je to však zvlášť zřídkavé. Brněnský sedmiramenný svícen je 3 a půl metru vysoký a rozpětí přesahuje dva metry. Je odlit z masivního bronzu (tělo je složené z navazujících, „pertlovaných“ segmentů), sokl je šestistranný z masivního, pemrlovaného vápence. Dost možná z lomů na Stránské skále. Horní hrany soklu jsou velmi kultivovaně artikulovány oblouny. V každé z hran je vetknuta bronzová lví hlava. Dřík sloupu o průměru 11 centimetrů je poněkud protáhlejší, než dříky menších synagogálních menor, které mohou být jen tak vysoké, aby řádně sloužily svému účelu, a jejich světla bylo možné pohodlně obsluhovat z normálního horizontu. Existují v zásadě dva nejčastější a nejobvyklejší tvary. Oba upomínají na větvení stromu nebo hořícího skeletu nějaké dřeviny. Jeden je tvořen soustřednými půlkruhy (čtvrtkruhy), druhý (méně častý) naturálněji naznačený výchoz větve z kmene. To je případ i brněnské menory.

Původ nebo příčina, proč je tento vrcholný symbol právě v katolické bazilice je nejasný. Je však pravděpodobné, že se v ní nachází již od počátečního 14. století, nebo od století následujícho, pak snad od doby vlády abatyše cisterckého kláštera Perchty z Boskovic. Zatím se nikdo nepokusil to přesněji vyšetřit. Historikové umění se omezili jen na stručný a povrchní popis. V minulosti se vyskytly letmé názory, že menora mohla být do Evropy transportována jako kořist v době křižáckých výprav, nebo že je projevem dobové módy při romanticky probuzeném zájmu o Starý zákon a jeho symboly.

Každopádně platí, že jde o jednu z největších menor na světě, předměty obdobné velikosti jsou v areálu izraelského Knessetu, koncentračního tábora v Mauthausenu, nebo na místě masakru na Ukrajině v Babim Jaru. Ve všech těchto případech ovšem nejde o funkční menory, ale jen její emblémy (symboly).

Jan Sapák

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *