Dálnice do Vídně II

Dálnice A5 u Drasenhofenu. foto Jan Sapák 2019

A je to konečně tady.  Rakušané v Dolním Rakousku dokončili dálnici D5 až k moravským hranicím. Abychom byli úplně přesní, dokončili novou trasu komunikace Vídeň-Staatsgrenze Drasenhofen E461, přičemž posledních 5 kilometrů v úseku je prozatím jen v profilu dvou jízdních pruhů: V konci dosud průjezdné dálnice A5 v lokalitě s pomístním názvem: Eusebibergen, respektive mezi Eusebibergen a Teichfeld se odchyluje od dosavadní spolkové komunikace E461/A5 obchvat Drasenhofenu za západní strany. Odpadá tak poslední průjezd obcí na rakouské straně dálnice. Odpadá nebezpečný „slalom smrti“ v Drasenhofenu, který nejen že jízdu extrémně brzdil, ale obtěžoval a dusil Drasenhofen. Není tedy přesné, že dálnice je zcela dokončena, ale její konečné trasa je vykrojena v krajině, jsou vykoupeny všechny pozemky, je skončeno projektování a jsou k dispozici všechna povolení. Totální dokončení je tedy již jen poměrně snadnou technickou otázkou a může být provedeno v řádu měsíců. Jde o doplnění již hotové trasy o zbylé 2 pruhy v délce asi 6,5 kilometru, a to od dosavadní konečné dálniční křižovatky K47 až po státní hranici a dotek s moravskou částí dálnice D52.

V tomto roce se má začít budovat obchvat Mikulova (dálniční obchvat Mikulova) což je v podstatě 4kilometrový další úsek dálnice. Pak by na moravské straně chybělo posledních 18,5 km mezi koncem dálnice u Pohořelic a lokalitou pod Růžovým kopcem severně od Mikulova. Podstatné ovšem je už nyní, po víkendovém dokončení, že celá trasa beze zbytku (ať již v dokonalém dálničním profilu nebo jen profilu polovičním) neprochází intravilánem žádné obce.

Veřejné autority v České republice, by se měly přestat vymlouvat na ekologické nebo občanské aktivisty a měly by začít konat, aby překážky druhu, pro které jsou tyto aktivity úspěšné (v právní rovině) projednání územních plánů odstranily. Aby návrhy tras a další opatření, přestaly být kolizní s chráněnými zájmy, případně aby přestaly mít vážné procesní nedostatky. Pokud by navrhování nebylo těmito defekty obtíženo, stěží by mohly být snahy aktivistů úspěšné. Vůbec nejlepší by bylo, vstoupit s těmito subjekty v kontakt, vyšetřit co jim především vadí a kde shledávají kolizní místa a tyto, pokud možno odstranit. Tak by nejlépe posloužily veřejnému zájmu. Mohly by skutečně posloužit veřejnosti, aby mohla dálnici užívat v celé její plnohodnotné trase co nejdříve.

Bylo by tím zajištěno, že spojení dvou evropských měst, které mají k sobě (v sáhodlouhé historii) velmi blízko, která jsou si velmi, velmi podobná. Leží vlastně v tom samém krajinném reliéfu a jedné klimatické oblasti a hlubokými společnými kulturními vazbami. Také by to nepochybně prospělo hospodářské spolupráci mezi Rakouskem a ČR a tím i jejich společné konkurenceschopnosti vstříc celosvětovým relacím.

Až bude celá dálnice dokončena, bude Vídeň z Brna dosažitelná automobilem v ideálním průběhu za (v nejlepším případě) 50 až 55 minut, autobusem pak za hodinu a čtvrt až hodinu dvacet. To od dálniční křižovatky D1 na 198 km D1/Vídeňská až po křižovatku na severu Vídně S2 ASt Rautenweg, zhruba ve čtvrti Kagran (Leopoldau) po 118 kilometrech.  Tam bude moci být nabídnut přístup na síť vídeňské městské dopravy, na U1, Aderklaarstrasse.

Toto dokončení je dalším posunem a bude mít postupně také průmět do provozu letišť Praha Ruzyně a Vídeň Schwechat. O tom ale bude speciální článek později.

Slalom smrti v Drasenhofenu je definitivní minulostí. foto Jan Sapák 2019

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *