Rudolf Spazier II

Před osmdesáti lety byl zatčen a uvržen na Špilberk poslední starosta Brna plně demokratické doby, Rudolf Spazier. Osobnost, jakých není mnoho, patrně nejlepší muž v čele Brna během 20. století. Ne náhodou byl zatčen v den započetí II. světové války, kdy bylo vojensky napadeno Polsko. Šlo o preventivní zatčení v celé vlně vytypovaných veřejných činitelů Protektorátu, respektive předcházejícího Československa, nebo pomnichovského Československa. V případě Spaziera ovšem platilo, že není kouře bez ohně. Nacisté jej zcela správně zařadili mezi vytypované, a pro ně nebezpečné. Po devíti dnech pobytu ve špilberském žaláři byl transportován do koncentračního tábora Dachau. Ovšem nejen charakter, rozhodnost a statečnost znamenají profil osobnosti Rudolfa Spaziera, ale také jeho rozhled, kompetence, a vysoký styl.

Spazier vstoupil na vrcholnou veřejnou pozici již na počátku 30. let coby náměstek starosty. V roce 1935 se pak zhostil funkce nejvyšší. Před tím ovšem byl činný také jako odborník, jako vystudovaný stavební inženýr byl inspektorem státních drah. S provozem železnice byl dokonale obeznámen. Vzápětí po nástupu do nejvyšší funkce se zasadil, aby ze strany města Brna došlo k rozhodnému opuštění myšlenky odsunu nádraží, ke které bylo Brno v předválečné době vždy opatrné až skeptické, ale od roku 1935 (po jeho nástupu) tuto myšlenku již zjevně odmítalo. Spolu se Spazierem tento postoj sdílelo více respektovaných odborníků spojených s Brnem.

Spazier měl také znamenitý přehled o věcných otázkách důležitých pro město, nikdy nebyl jen symbolickou politickou figurou. Byl schopen v kolektivu povolaných osob spolurozhodovat ve sboru ku prospěchu města, jehož správa mu byla svěřena. Vládl znamenitě několika jazyky, a i v době věznění se snažil své vědomosti rozšířit. Zkrátka Rudolf Spazier byl typem osobnosti, jaké nejsou po chuti žádnému autoritativnímu režimu. Proto byl (jako řada jiných) po komunistickém puči v roce 1948 vězněn i tímto totalitním režimem. Oba dva režimy se snažily zamést po něm jakékoliv stopy, proto až do nedávna byly archivní dokumenty ve veřejných archivech v podstatě mizivé.

Brněnské veřejné autority, zcela v rezonanci svých malých kompetencí a rozhledu, neměly o této osobnosti a o plodech jejího příkladného veřejného působení ani ponětí. Natož, aby je vyzdvihly jako následování hodný příklad. Vlastně je to pochopitelné. Působení brněnské samosprávy ve 30. letech a po sametové revoluci byly velmi rozdílné.

Jan Sapák

Jedna odpověď na “Rudolf Spazier II”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *