Bazilika na Starém Brně

Podle zdejšího církevního kalendáře je 15. srpen slavností Nanebevzetí Panny Marie. Hlavně v minulosti důvod k monumentálním poutím. Pro mne nyní záminka k připomenutí jedné skvostné architektury.

V Brně je více kostelů takového zasvěcení, ovšem jeden z nich si zaslouží mimořádnou pozornost pro své architektonické přednosti. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí. Jde o jednu z nejdůležitějších gotických chrámových staveb v Českých zemích vůbec. Přesto její přednosti zůstávají stále málo známy.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je znamenitě rozvržená stavba, která na naše poměry zůstala neobyčejně zachovalá. Hlavní loď se svou délkou bezmála sedmdesáti metrů (38 moravských sáhů) je nejrozlehlejším gotickým prostorem zaklenutým originální středověkou klenbou. Starší a větší kostely jako v Sedlci u Kutné Hory nebo západočeských Kladrubech, dávno pozbyly svoje originální klenby a jsou nově klenuty v baroku. Podobně i na Velehradě, kde původní lodě byly zčásti zastropeny románským způsobem. Ohromný chrámový prostor katedrály svatého Víta získal své současné sklenutí až v čase novogotiky a originální klenby presbytáře dosahovaly dlouhá staletí jen 51 metrů. Nejde ovšem jen o velikost.  Přes třicet velmi velkých gotických oken se znamenitými kružbami prakticky nemá u nás obdoby. Výjimečné je monumentální rozetové okno jižního průčelí transceptu, široké pět a vysoké třináct metrů. Stavba oplývá takovou kolekcí úžasných oken, že i v celoevropském kontextu náleží do velmi lichotivého výběru. Ve své době byla v Čechách a na Moravě nedostižně jediná. Až o šedesát let později byla co do výšky překonána obdobným oknem v západním průčelí Týnského chrámu. Starobrněnská bazilika – původně konventní chrám ženského cisterciáckého kláštera vznikla na pomezí rané a vrcholné gotiky. I tím je u nás výjimečná.  Naopak příliš není třeba zvýrazňovat cihelné zdivo jako raritu, tento materiál se totiž nabízel místně jako nejvýhodnější, v době vzniku Baziliky v Brně zcela obvyklý.

Velkorysost prostorového rozložení a mimořádně vysoká architektonická a umělecká kvalita okenních kružeb s neklamnou důrazností poukazují na velmi vysokou úroveň vnitřního vybavení. Oltářů, soch a obrazů. To vše je podpořeno neskutečně vysokou uměleckou úrovní bohoslužebných knih, breviářů a kancionálů, které se z dosti velké části zachovaly.

Zvlášť výjimečná architektonická a historická hodnota Baziliky na Starém Brně poměrně nápadně kontrastuje s jejím mizivým zhodnocením v odborné literatuře, které neodpovídá její skutečné architektonické hodnotě. Projevuje se tak po dlouhá desetiletí panující publicistická převaha centrálních památek, a chabý až přehlíživý zájem o umělecké projevy mimo něj.

Bazilika na starém Brně byla zvlášť výjimečným počinem vycházejícím z vysokého dvorského prostředí, a dobré znalosti uměleckých dějů v Evropě. V době svého vzniku patřila k absolutnímu vrcholu. Sluší se poznamenat, že ji předcházelo nemnoho starších svatyní u nás. Počátky její místní předchůdkyně se datují ke konci 10. století, tedy před více než tisíc let.

Čekají nás určitě ještě mnohá zjištění a analýzy.

Jan Sapák

Jedna odpověď na “Bazilika na Starém Brně”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *