Brněnské mosty

Brněnské mosty

Brno nemá velké řeky a údolí, které by bylo potřeba překlenout.  Přes obě větší řeky je v Brně okolo čtyřiceti mostů. Pro nevelkou šířku řek nejde o pozoruhodné konstrukce ani tvary. Jsou to v podstatě jen banální desky položené napříč profilem říčního koryta, a zřídka kdy viditelné z většího odstupu. Starší klenuté mosty na Starém Brně a na Křenové dávno vzaly za své, a tak se zdá, že nejstarším mostem je krátké překlenutí hradebního příkopu na Špilberku.  V posledních dvou stoletích přibyla řada mostů železničních a dálničních, ale ani ty impozantní příliš nejsou.

Monumentální štíhlý viadukt v nivě Svratky na Nových sadech, postavený v roce 1838 za rekordní 4 měsíce, sice stále existuje, ale neviditelný je zakopán v hmotě drážního tělesa.

Přesto se najdou dva impozantní mosty, zanechávají uchvacující dojem.

Prvním a starším z nich je železniční most o dvou úctyhodně vzepjatých obloucích v Obřanech. Jeden překonává s velkou rezervou Svitavu a druhý jen dává prostor volnému pohybu pod tratí na prosté zemi. Půdorys dráhy v místě navíc není přímý, leč oblý, což nakonec vedlo k pozoruhodné formaci. Most měl být původně dekorativně artikulovaný, protože finální fáze návrhu vznikala v době socialistického realizmu, nakonec z toho sešlo. Naštěstí zůstala jen krásná kombinace hladkých a elegantně odlitých lemů vlastních oblouků z přesného betonu a masivní kamenný obklad dobře zpracovaných kamenných kvádříků z tmavšího vápence blízkých hádeckých lomů. Most je 139,6 metrů dlouhý a vysoký skoro 11 metrů a mostovka 8,5 metrů široká. Jeho první představa vznikla během druhé světové války s počátkem v pomnichovské krizi, kdy bylo urychleně třeba budovat náhradu za ztracené spojení s Prahou po ztrátě tratí v teritoriu Sudet. Jeho autorem je pravděpodobně mostní konstruktér Miroslav Tenk. V podrobnosti byl konstruován až po válce, a postaven teprve na počátku 50. let. Ovšem jako všechny brněnské krásné mosty shodou okolností v krátkém čase.

Druhý, ještě pozoruhodnější a vskutku nádherný a výjimečný most, je rovněž drážní, pouze pro tramvaj. Je to jeden z mála mostů ve tvaru prostorové křivky bez podpory na světě. Skutečně mistrovské dílo z přepjatého betonu. Vznikl v důsledku složitého trasování tramvaje v prostoru před výstavištěm, a z potřeby zachovat volné, nerušené rozložení prostoru. Bylo to v první polovině 60 let. Ještě dnes si vzpomínám na zátěžovou zkoušku v létě 1965 a napnuté struny s měřícími přístroji. Jeho autory jsou architekt Jaroslav Juránek a mostní statik Pavel Zvěřina, druhý odešel do exilu po ruské okupaci a měl obdivuhodnou karieru i ve světě. Je podivné, že původci upadli v zapomenutí. Konstrukce kreslí úchvatné tvary a prokázala za velmi dlouhou dobu provozu spolehlivost návrhových předpokladů.

Tyto dva mosty jsou chloubou brněnského prostoru.

Jan Sapák

2 odpovědi na “Brněnské mosty”

  1. Vzpomínám si, že tvar toho tramvajového mostu jsme si cvičili v urbanistických cvičeních. To bylo tuším v roce 1958 nebo 1959. Jak jsme to vyřešili to si už nepamatuji. Je to přece jen už kdysi moc dávno. Fakt je, že je to skutečně unikátní dílo.
    Ten obřanský most bude mít něco společného i s Dr. Rudolfem Nedvědem, protože ten řešil to usměrněné zaústění severních tratí.

  2. Ještě je konstrukčně zajímavý most maloměřický. Je tuším z 1. republiky. Je to zjevně železobeton. Železný klenák mi vždy připadal pozoruhodný. Mohu poslat foto. Nevýhoda konstrukce je v tom, že ohrožuje chodce, protože oblouky zcela znemožňují výhled. To byl problém již v 80. letech, natož pak dnes, kdy každý jezdí jak prase…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *