Brno sto let „Velké“

Brno bylo vytvořeno zákonem č. 213/1919 Sb. ze 16. dubna 1919, bylo k němu připojeno 23 obcí: Juliánov, Židenice, Husovice, Maloměřice, Obřany, Královo Pole, Medlánky, Řečkovice, Žabovřesky, Komín, Kamenný mlýn, Jundrov, Kohoutovice, dnes Bohunice, Lískovec, Horní Heršpice, Komárov, Černovice, Slatina, Dolní Heršpice, Přízřenice, Brněnské Ivanovice a Tuřany. Vedly k tomu důvody urbanistické, organizační a především infrastrukturní (kanalizace, vodovod a městská doprava). Brno narostlo ze 110.000 na 221.673 obyvatel. Stala se z něho čtvrtmilionová metropole.

Tyto dny uplyne sto let, co se z Brna stalo Velké Brno. Název není zdejší zvláštností, používal se pro obdobný proces i u jiných měst. Byl univerzálně srozumitelný. „Velké“ znamenalo, že k nějakému existujícímu městu byly mocenským aktem státu připojeny okolní obce, které s ním již fakticky, a v různé míře koexistovaly. Některé s ním byly srostlé.

Z onoho procesu bývají zdůrazňovány česko-německé motivy, tedy že Brno tímto nárůstem získalo českou většinu. Tyto motivy opravdu existovaly, nebyly ovšem hlavní příčinou růstu. Byly jen akcentem, který celý proces urychlil, ale nezapříčinil.

Upozornili jsme na to již předchozím článkem Velké Brno ze 4.3. 2019 (archiv)

Předobrazem Brnu byla Vídeň.  Velká Vídeň byla vytvořena zákonem z 19. 12. 1890, kdy bylo připojeno 10 nových okresů na úkor země Dolní Rakousy. Ale ani to nebyl první případ, i ten měl své předobrazy. Podobné procesy se děly už ve starověkém Římě. I Paříž a Berlín jsou srostlicí mnoha malých obcí.

 I Praha prodělala obdobný proces ve stejné době (Velká Praha), a její nárůst byl nepoměrně výraznější. Jak po stránce plochy, tak obyvatel.

Pro Brno znamenalo sloučení nejen nárůst obyvatelstva, ale i změnu poměru česky a německy mluvících obyvatel uvnitř jednoho administrativního celku. Neprodleně byly zahájeny práce na mapování a vytváření spolehlivých technických a mapových podkladů.  V roce 1926 mohla být vyhlášena velká veřejná architektonická (urbanistická) soutěž na regulační plán. Proběhla v roce 1927 a druhou cenu získal architekt Bohuslav Fuchs.

Dnes již tvoří Brno v území takto vymezeném téměř kompaktní celek. Některé obce byly prostorově téměř srostlé již tehdy (Královo Pole, Židenice a Husovice). Je ale také pravdou, že některé obce (městské části) například Přízřenice nebo Žebětín, leží ještě stále více méně prostorově odloučeny od souvislého intravilánu. Zajímavé je také, že Přízřenice (dříve značně německá obec Priesenitz) se pokusily vymanit ze svazku Brna v roce 2010. Referendum ale nebylo úspěšné.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *